kategorie častých dotazů

Fotovoltaika

S vlastní fotovoltaikou získáte zdroj, který vám bude produkovat vlastní elektřinu ze slunečního záření, a navíc se stanete soběstačnými a nezávislými na distributorovi elektrické energie. Pokud si k fotovoltaické elektrárně pořídíte náš bateriové úložiště, budete navíc chráněni proti výpadkům sítě a nic vás nepřekvapí. Jako bonus získáte úspory nákladů za elektřinu a taktéž se stanete ekologicky odpovědnými vůči svému okolí.

Návratnost investice je odvislá od individuální situace . Výpočet návratnosti ovlivňuje velké množství faktorů,  zejména cena energie, dotace nebo zvolená varianta akumulace nespotřebované energie. Nicméně pro lepší orientaci ohledně konkrétní ceny vhodného řešení přímo pro vás vyplňte formulář a my se vám ozveme. Obecně se dá říct, že obvykle se doba návratnosti fotovoltaiky pohybuje mezi 7 a 10 lety. Zároveň se v budoucnu dá předpokládat bonifikace ze strany státu.

Instalovat lze na všechny typy střech, tzn. na šikmé i rovné. Limit mohou představovat střešní krytiny, panely se nemontují na krytinu z vlákno-cementových šablon (např. eternit, cembrit, …), které „rády“ praskají. Ideální sklon střechy, respektive panelů, je pro maximalizaci celoročních výnosů zhruba 35 stupňů. Nicméně v případě šikmých střech se instalují na střechy od sklonu 15 stupňů až po standardních 45 stupňů. U rovných střech lze díky konstrukci instalovat panely pod úhlem od 10 až do 35 stupňů.

Nosnost střechy je vždy důležitý parametr a je potřeba ji pokaždé zohlednit. U rovných střech je doporučováno statické posouzení střešní konstrukce. Zatížení šikmé střechy panely, konstrukcí a pomocným materiálem činí cca 22 kg/m2. U rovných střech se z důvodu jiného způsobu ukotvení panelů a dle sklonu panelů, oblasti instalace a tomu odpovídající zátěže může hmotnost panelů a dalších prvků pohybovat od 30 do 45 kg/m2.

Panely lze umístit téměř na všechny světové strany, kromě  severní strany, tam se panely nikdy kvůli sníženým výnosům neumisťují. Pro dosažení největších výnosů je samozřejmě ideální jižní orientace. Nicméně i např.  kombinace východu a západu rozloží výrobu elektrárny do celého dne, což pro většinu domácností může být výhodné, a to vzhledem ke spotřebě, která má špičku jednak v ranních hodinách a jednak v pozdějších odpoledních či večerních hodinách.

Hasičský záchranný sbor ČR má povinnost hasit jakýkoliv objekt, ať má umístěné panely na střeše, či nikoliv. Dnešní fotovoltaiky jsou vybaveny nejmodernějšími jisticími a bezpečnostními prvky, které zajišťují maximální bezpečnost systému a jeho odpojení/vypnutí. U odběrného místa musí být označeno nálepkou, že se v daném objektu nachází fotovoltaika. Od 1. 1. 2020 jsou všechny fotovoltaiky vybaveny tzv. krizovým HDO (hromadné dálkové ovládání), díky kterému může provozovatel distribuční soustavy na dálku elektrárnu vypnout anebo lze v odběrném místě jedním jističem ručně vypnout celý systém.

Obecné pravidlo neexistuje. Odpovídající velikost baterie je dimenzována na základě údajů o roční spotřebě elektřiny v dané nemovitosti a taktéž velikosti FVE. Zpravidla platí, že baterie by vám měly pokrývat spotřebu domácnosti v odpoledních a večerních hodinách, respektive vykrýt špičku v ranních hodinách. Z baterií nejsou zásobovány spotřebiče jako např. elektrokotel, který by elektřinu uloženou v bateriích spotřeboval velmi rychle.

Doporučuje se, aby byl bateriový systém umístěn v technické místnosti nebo garáži objektu s minimální vlhkostí a prašností. Hlučnost systému při plném výkonu je cca 45 dB, na to je také potřeba myslet. Teplota v technické místnosti anebo garáži by neměla klesnout pod 0 °C. Pro maximalizaci životnosti systému doporučujeme udržovat v místnosti stálou teplotu.

Systém dokáže při přerušení dodávky elektrické energie automaticky v řádu milisekund zahájit funkci nouzového režimu. Doba, po kterou dokáže „živit“ spotřebiče v dané domácnosti, závisí na velikosti bateriového uložiště a na množství a energetické náročnosti spotřebičů v objektu. Toto je potřeba důkladně naplánovat při projektování systému.

Tepelná čerpadla

Tepelné čerpadlo vyžaduje k provozu pouze elektrickou energii, a to velmi malé množství. Elektřina v případě tepelného čerpadla zajišťuje chod systému a všech jeho komponent, např. u elektrokotle je elektrická energie víceméně pouze palivo. Vyšší pořizovací náklady jsou kompenzovány velice levným provozem, který navíc nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Díky tomu se investice do TČ rychle vrátí.Jedná se o nejdostupnější ekologicky šetrný způsob vytápění s maximálním komfortem pro uživatele.

Bohužel v případě novostavby neexistuje způsob, jak získat dotaci na samostatné tepelné čerpadlo. Nicméně jedna možnost, jak získat „příspěvek“ na tepelné čerpadlo, je pořídit si FVE spolupracující s tepelným čerpadlem z programu NZÚ, kde je možnost získat až 170 000 Kč na pořízení FVE, respektive tepelného čerpadla. Další možností je kombinace rekuperační jednotky a bojleru nebo elektrokotle.

Řešit implementaci tepelného čerpadla jako primárního zdroje vytápění je vhodné již ve fázi projektu rodinného domu. Projektant, který zpracovává projekt rodinného domu, vám dokáže poradit a navrhnout vhodnou otopnou soustavu a výkon tepelného čerpadla vzhledem k tepelným ztrátám objektu. Pokud vám nedokáže váš projektant poradit, obraťte se na nás, standardně našim zákazníkům poskytujeme projekční podporu.

Správný výběr tepelného čerpadla, respektive jeho výkonu, je nutné řešit v souvislosti s tepelnou ztrátou objektu, jinými slovy se jedná o potřebu tepla pro daný objekt. Tepelnou ztrátu objektu ovlivňují základní specifikace domu, např. jeho velikost, typ oken, typ zdiva, zateplení stropu, zateplení střechy apod.

Tepelná ztráta je energie, kterou objekt vyřazuje při určité vnitřní a venkovní teplotě. Říká nám, jaký výkon tepelného čerpadla potřebujeme, abychom místnosti v objektu vytopili na komfortních 22 stupňů při venkovní teplotě −15 stupňů.

Oproti elektrokotli lze díky tepelnému čerpadlu ušetřit až 2/3 nákladů na elektrickou energii, která je alokovaná na vytápění domu. Ve srovnání s plynovým kotlem je potenciální úspora až 30–40 % nákladů určených na vytápění, nicméně záleží na typu a technickém stavu stávajícího plynového kotle. Ve srovnání s kotlem na tuhá paliva k úspoře nákladů za vytápění nedochází, nicméně díky tepelnému čerpadlu získáte daleko vyšší komfort, a navíc je tepelné čerpadlo téměř bezúdržbové zařízení.

– tepelné čerpadlo

COP – účinnost TČ (COP 3,0 znamená, že TČ z jedné spálené kWh vyrobí 3,0 kWh)

SCOP – sezonní účinnost TČ (SCOP 3,0 znamená, že TČ z jedné spálené kWh vyrobilo v ročním průměru 3,0 kWh)

Invertor – technologie řídící plynule otáčky kompresoru a tím i výkon TČ

TZ – tepelná ztráta objektu (energie vyřazovaná objektem při určité vnitřní a venkovní teplotě)

Bivalentní bod – venkovní teplota, kdy se TZ objektu vyrovná výkonu TČ (ideálně by měl být mezi −10 a −18 °C)

Rekuperace

Připravujeme